Samizdat

Jan Ságl / Czechoslovakia / 1972 / 11 min.

synopsis

While on a trip with Ivan M. Jirous, Jan Ságl came across several dozen metal printers’ plates hanging out in the open landscape. A much-needed product in samizdat circles, the plates were being used to scare away birds. The film shows a sun-drenched landscape with scattered silver points arranged in random constellations like some kind of land-art. It is loosely inspired by Zorka Ságlová landscape interventions, which Jan Ságl regularly helped to realize and document in his photographs, and in which a large role is played by the juxtaposition of the landscape with objects of a more geometric nature

biography

Jan Ságl (1942) je považován za dvorního fotografa undergroundu 60. a 70. let. Jeho práce s filmovou kamerou je ohraničena lety 1971–74, během nichž natočil celkem 12 krátkých filmů. Na počátku byla Super-8 kamera pořízená s přispěním Jiřího Koláře. Tu chápal jako extenzi své tehdejší fotografické praxe. Jistou dobu pak fotografoval a točil zároveň výjevy ze života undergroundu, koncerty, happeningy. Jeho dokumentaristický přístup nese silné stopy fotografické praxe, natáčí a komponuje s jistotou, téměř bez výjimky střihá přímo v kameře. Díky pohybu v uzavřené komunitě je jeho přístup důvěrný, často proniká objektivem a ručním reflektorem do bezprostřední blízkosti aktérů událostí a strhujícím způsobem tak zachycuje atmosféru podzemní kultury. Druhou polohou jsou jeho filmy autorské, v nichž volně navazuje na formy land artu a strukturální tendence amerického filmu.