Adrian Horton (zdroj:The Guardian)
V dokumentu Jaképak soužití, sakra! využívá Noam Shuster Eliassi humor a upřímnost a proměňuje své představení pro jednu ženu v politicky radikální výpověď.
Na konci druhého desetiletí 21. století pracovala Noam Shuster Eliassi v Organizaci spojených národů. Byl to další krok v jejím celoživotním úsilí o budování míru mezi Izraelci a Palestinci, když ji náhle něco napadlo. Na Ukrajině se židovskému komikovi jménem Volodymyr Zelenskyj podařil nepravděpodobný skok od sitcomu o člověku, který se náhodou stane prezidentem, až k tomu, že se prezidentem skutečně stal. Možná by tedy i ona, pokud chce svou politickou kariéru brát vážně, měla začít psát vtipy.
A fungovalo to. Jako izraelská Židovka, která plynně mluví hebrejsky, arabsky a anglicky, dokázala Shuster Eliassi obratně přecházet mezi různými typy publika. To, co začalo jako krátká komediální videa na sociálních sítích, brzy vedlo k pozvání z Harvardu, aby vytvořila plnohodnotné stand-upové vystoupení, které si bere na mušku představu „soužití“ v podobě, v jaké se tento pojem často používá v izraelsko-palestinském kontextu.
Ve svém představení čerpala ze svého dětství v jedné z mála společných izraelsko-palestinských komunit v zemi a balancovala mezi sebeironickým humorem a ostrostí politické aktivistky. Cílem, jak řekla deníku Guardian, bylo pojem soužití „rozebrat“ a říct něco ve smyslu: „Takhle jsem vyrůstala, zažila jsem tolik směšných kumbaya momentů — a já navrhuji něco jiného.“
To bylo v roce 2019. Když Shuster Eliassi v září loňského roku vystoupila v Montrealu, aby celé představení odehrála před dokumentárním štábem, zdála se myšlenka soužití Izraelců a Palestinců ještě mnohem vzdálenější a děsivěji nedosažitelná.
Po sympatické části vystoupení, v níž mluvila například o tom, jak na izraelský Den nezávislosti žádala své palestinské sousedy o kebab („žádná agenda, jen tahini!“), nebo o tom, jak se její židovská matka vměšuje do jejího milostného života, Shuster Eliassi konečně pojmenovala problém, o kterém všichni věděli, ale nemluvili.
Dříve tímto „slonem v místnosti“ byla podle ní okupace.
„Teď je slonem v místnosti genocida.“
Celý text v původním znění najdete zde.
